A zase ta KŘÍDLA

23.04.2019

Nedávná příhoda mě přiměla napsat tyto řádky. 
Když člověk řekne, že vidí křídla. Dotyčný který je nevidí si myslí dvě věci. Bud, jééé to je hezké a takový člověk podle tvaru či druhu křídel  má tendenci dotyčného "okřídlence" řadit například že je anděl či víla či pekelník atd. A nebo druhý nejčastější případ je, že dotyčný řekne, no a k čemu to je dobré. A pro ten druhý případ jsou zde tyto mé řádky. 

Všechno co vidíme má nějaký význam. Pokud vidíme auru, také už víme, že to není jen o hezkých barvách kolem dotyčné osoby, tak proč shazovat význam křídel? I křídla mají svůj význam. Podle křídel jsme schopni uchopit, rozeznat hluboké duchovní momentální stavy dotyčného. Není to tak jednoduché a známé jako u zmíněné aury, a možná že je to právě díky tomu podceňování této skutečnosti. Mrzí mě když tuto skutečnost podceňují terapeuti, díky tomu si své vidění totiž sami zavírají. Občas když se podívám proč tak dobrý terapeut nevidí, bývá v tom skrytá zášť díky níž přijal, že je to hloupost a on to nepotřebuje, bývá v tom většinou nezpracované ego. Všichni máme možnost vidět, slyšet a vnímat naplno to za neviditelným závěsem. 

Když si člověk který pracuje s druhými lidmi dovolí vidět naplno, zjistil by mnohdy kolik věcí podstatných u terapiích a jiných hlavně hromadných sezeních mu uniká. Co vše by mohl zlepšit, podchytit, vypilovat. Jenomže často slyším u těchto lidí pohrdání, k čemu vidět tyto nepodstatné věci. Ne neříkají to nahlas, ústa mlčí, ale slyším jejich myšlenky. A je mi smutno. Obzvlášť u těch, kteří svou práci dělají dobře, jen kdyby pochopili tuto tak lehkou věc, mohli by být jinde a dělat to ještě hlouběji. Mohli by mnoho věcí uchopit skrze více realit.

Je jedno zda jsou to křídla či oháňka, rohy, svatozář, blesky...  či jiné bytosti které nás obklopují a to obzvlášť při duchovních hromadných prací. Nejsou to hlouposti, jsou to velice zřetelné a jasné vzkazy, ukázky toho důležitého o osobě či od osoby ke kterému se to pojí. 

Občas jsem si zašla na nějakou skupinovou akci a jen pozorovala, co skrze práci, která se tam dělala se uvolňuje za energie, které bytosti jsou ve skutečnosti do kruhu lidí zváni, které se tam objevují skrze bolesti a traumata přítomných osob. A samozřejmě jsem byla dost smutná z toho co se vytáhlo do pole přítomných a protože terapeut nevidí, nevěděl že to bylo přivoláno a tak to odcházelo i s danou osobou. Není to o tom, že by terapeut nezvládl svou práci, jen neobsáhl i to co nevidí. A přitom to nevidí jen proto, že to podceňuje. 

Napíši teď na závěr něco z jiného radostnějšího soudku.

Úplně živě teď slyším jednu ženu, která byla svou kamarádkou dovedena na jeden můj pobytový seminář. Ona na několika prvních seminářích odpovídala v kruhu, "já nevím co tu dělám, já sem nepatřím. Nic nevidím, nic neznám, nic nevím, co tu dělám"  Dnes vidí, dovolila si vidět i ty zmíněná křídla. A aniž bych jí to řekla, sama je intuitivně začala používat sebe-terapeuticky. Jednou mi volala a říká mi co jí trápí a jako přirovnání bylo" jako by mi někdo trhal křídla".  Bylo v tom přirovnání mnoho, byla v tom nejen hluboká pravda, ale i odpověď. 

Každopádně, nenapíši která, protože ti co jezdí na seminář, pravděpodobně vědí o kom píši a tak více rozepisovat nebudu. Jen to co sama dotyčná by dovolila. Já osobně jsem vděčná za ty pokroky které lidi z mých skupin dělají. Jsou to úžasné věci co aniž by to byl záměr seminářů, tak lidi si sami dovolí vnímat naplno a své dary tím otevírají. 

Asi na každém mém semináři se někdo zmíní o svých nových schopnostech. Ne není to záměr můj, je to pouze pochopení, že to není nic zbytečného a že je to v každém. Nejsou to ani výplody naší fantazie. Je to mnohdy popíraná a zanedbávaná skutečnost našich životů. Mnoho těch co z nějakého důvodu popírají a sami tuto schopnost v sobě neotevřeli, odrazují druhé, slovy, že je to zbytečné, nedůležité a často to přirovnávají na svět fantazie či jiných psychosomatických důvodů, přitom pravda je mnohem jednodušší a radostnější. 

Netvrdím, i když to v tomto článku to asi tak zní, že by se měl každý otevřít. Spíše to směřuji, že ten kdo pracuje hromadně s druhými lidmi by měl obsáhnout i jiné reality už proto, že do nich při svých prací sám zasahuje a mění mnohdy věci, které nemůže bez vidění mít pod kontrolou. 

Když by si každý dovolil vidět například ty zmíněná křídla a naučil se dle toho číst podobně jako ve vidění aury, hmmmm kolik by toho zjistil o okolním světě a i sám o sobě. 

Vaše Xariska, která je vděčná, že své vidění má od malinka a díky tomu uplynulo mnoho času bádání a zjišťování co a jak funguje, co vše je možné vidět. A která s radostí a úctou ke každému, ráda své poznání předává dál. 

Všichni máme v sobě neotevřené truhly poznání a je na nás samých nakolik tu truhlu otevřeme a nakolik využijme potenciál těchto našich vnitřních pokladů.