Budoucnost a puzlíky do skládačky

18.01.2019

BUDOUCNOST

Nebudu teď psát o tom zda existuje a jak to ve skutečnosti je. Spíše to vezmu jako příběh, puzlíky z mého života které nebudou celistvé, přesto mnohým můžou něco ukázat, můžou doplnit nějaké informace do vašich skládaček.
Když si chci vzpomenout kdy vlastně ke mě vize budoucnosti chodili, vždycky se mi jako první vybaví jedna příhoda. Nebylo to poprvé, ale bylo to poprvé, kdy jsem to využila a měla z toho úsměv, pýchu a prostě to bylo silné. 


Bylo mi asi 15 let, tehdy jsme s kamarádky stáli na krajnici silnice a stopovali. Byla to sranda. Řehtali jsme se a komentovali proč lidi nestaví ... prostě správně prdlé puberťačky. Začínali jsme si ale myslet, že do těch Varů dojdeme pěšky než aby nám někdo zastavil. Jen co to jedna z nich řekla, měla jsem záblesk budoucna. Viděla jsem, jak nám zastavuje auto. Viděla jsem jeho barvu a hlavně jsem slyšela řidiče mluvit německy a spoluřidičku říkat větu, kterou slyším do dnes. Zlatíčka kampak to jedete .... Řekla jsem to holkám a ty se řehňali že mi to asi budou věřit. Trvalo to jen pár minut a ono se to stalo. Seděli jsme všichni tři vzadu a já na kraji za spolujezdkyní. Ta co seděla vedle mě se ptala něco ve smyslu, co ještě vidím, co se ještě stane. A já vážně viděla. Řekla jsem jí, že nám ta slečna nabídne žvýkačky a mi je odmítneme. Řekla jsem jí doslova jak to řekne. Zahihňala se a řekla, že je neodmítneme, že si vezmeme. Jenomže ta co seděla nejdál nic neslyšela, přeci jen jsem to šeptala aby si vpředu nevšimli co říkám. A tak když se spolujezdkyně zeptala, ta třetí automaticky a bezmyšlenkovitě odpověděla. Ne děkujeme. :-D A BYLO VYŘEŠENO A JÁ BYLA KING :-D
Tehdy mě to bavilo, byli to záblesky nekontrolované a hlavně jen z blízké budoucnosti. Jak šel čas začalo to být vážnější a čas za který se to stalo se prodlužoval. Začala jsem se v tom ztrácet. 

Nejhezčí to bylo v době, když jsem ještě žila v bezpečí u rodičů. V 18ti jsem odešla z domu a začala žít po svém a v tom jsem vlastně ztratila bezpečné kormidlo. 
Jeden čas jsem se to snažila brát jako mou součást. Jenomže jsem nedávala tu intenzitu a to prohlubování. Tak jsem se začala proti tomu stavět a snažila se měnit budoucnost, ale šla jsem na to prostě blbě, takže jsem jen prodloužila cestu, která byla zbytečně trnitá.  Nakonec jsem si uvědomila po letech, že mi to vzalo život, protože jsem věděla svou budoucnost ale díky tomu jsem neuměla brát věci a lidi tak jak jsou ted a tady. Dám jeden příklad. 

Byla jsem svobodná 19ti letá slečna a měla jsem za bílého dne velkou vizi. Viděla jsem muže. Probírala jsem to s mou mamkou a ta mi řekla, že je to můj životní partner. A že ho do 3 měsíců potkám. A tak se stalo. Rok na to byla svatba a tehdy se stal zlom. Začala jsem skákat daleko do budoucna, dál než doposud. Neuměla jsem uchopit čas, takže jsem si nedělala iluze o času kdy to přijde, ale věděla jsem, že to přijde. Hned po tom nejkrásnějším dnu, mi přišlo jak mě můj drahý podvádí a náš rozvod. Celých 7 let jsem se v tom plácala, neužívala si to krásné co mezi námi bylo. Dnes vidím, že to mohlo být všechno jiné, kdybych to jinak uchopila a úplně jiné, kdybych tu budoucnost neznala. Po 7 letech přišel rozvod. Více jak 10 let po rozvodu jsem intenzivně s tímto mým darem pracovala. Poznávala hloubky tohoto daru, poznávala dosah i samu sebe. Trvalo to více než 10 let než jsem došla do pochopení, které skrze mou praxi předávám s láskou těm, kdož to potřebují . Než jsem všechny své dary dokázala uchopit do dnešní podoby, kdy se navzájem doplňují. A taky se ustálit v této realitě a v tomto čase. Žít ted a tady. Je to téma mého života. Téma na kterém musím pracovat celoživotně, tak jako když vyléčený alkoholik si dává pozor na alkohol, já si dávám pozor na uchopení všech mích darů tak, aby mě to nevykolejilo z tohoto života. 

BUDOUCNOST existuje. Ale NENÍ DANÁ.  Vše závisí na našem osobním rozvoji. Lidé, kteří jdou jak já říkám se zavřenou duší (je to jen terminologie, ve skutečnosti nikdo zavřenou duši nemá). Jde podle plánu své duše a nemá možnost to moc měnit. Čím více ale máme duši otevřenou, čím více známe sami sebe a umíme své energie, dary používat, tím více je zde to, že osud je sice předurčen, ale má mnoho cestiček a dokonce jsem nejednou byla svědkem v mé praxi, jak si lidé bud přepisovali osud i cesty a nebo úplně smazali a tvořili si nový. Vše je možné, ale jsou zde opět individuální vlivy a záleží na samotném vývoji člověka. 

Moje rada na závěr? Lidi žijte pro přítomný okamžik. Protože všechno si tvoříte ted a tady. To je všeobecná a jediná pravda. Budoucnost ve své podstatě vlastně neexistuje. Minulost a budoucnost totiž jsou obsažené v PŘÍTOMNOSTI. Proto ted v přítomnosti můžeme pracovat jak s minulostí, která nás sem do přítomnosti dovedla tak s budoucností, kterou si ted tvoříme.  Nesnažte se moc rýpat v minulosti, nesnažte se zjišťovat kdo jste byl, protože místo toho aby vám to pomohlo vás to dostane zbytečně na trnitější cesty. A to samé je i o budoucnosti. ŽIJTE TED A TADY A NAPLNO JAK TO JDE.  

Vesmír je moudrý. Všechno co potřebujete konat, vědět či řešit vám chodí vždycky  PŘÍTOMNĚ.  Takže co ted vás trápí, to řešte, měňte. Co ted cítíte že potřebujete budovat, na to se zaměřte.  VŠE POSTUPNĚ A CÍLENĚ SI BUDUJTE ZDRAVÝ, ŠŤASTNÝ A NAPLNĚNÝ ŽIVOT.   

Vaše Xariska vám může být nápomocná.