POHÁDKA O DUŠI.

28.11.2017

Jednou byla jedna velikánská duše. Byla sama a bylo jí smutno. Tak se rozhodla, že změní svou podstatu a začala se štěpit.
Vznikly světy kam se kousky této duše začali rodit.
Všechny tyto duše ale zůstali ve své podstatě neviditelnou nitkou propojené. Sbírali různé zkušenosti a na konci každého z těch zajímavých životů se střetávali a vyměňovali si své dojmy a radostně plánovali nové životy v nových světech a nových vrozeních. Jednou tyto první štěpy té jedné velké duše byli už tak duchovně vyspělé, že si uvědomili, že by se mohli také štěpit a dokonce některé tyto duše zatoužili své štěpy provázet po jejich vrozeních.

Takže se ty vyspělé duše rozštěpili do dalších dušiček. Tyto nové dušičky se začali rodit do nových světů a nabírali své vlastní zkušenosti, ale už to bylo jiné. Každá tato nová dušička měla ve svém kousku duše svou esenci té dušičky, ze které se odštěpila.
A tak to šlo po věky dál a dál do nekonečna.

Každá duše má ve své esenci i několik různých esencí svých původních duší, ze kterých se rozštěpila. A každá duše je s těmito hlavními dušičkami propojena a vnímá to jako své anděli strážný...
V tom nekonečném koloběhu štěpení a znovunavracení se. Je každá dušička obohacená o dary, které pochází ze zkušeností z různých světů, dimenzí ...
Všichni jsme jedno, vždyť všichni pocházíme z jedné veliké duše. Přesto máme ve své esenci úplně rozdílné zápisky a v každé dušičce jsou ty esence duše jinak promíchané.
Užívejte si zde tento život, je to dar.
Pokud máte touhu někam se vrátit, z mé zkušenosti je to touha mozku a našich nepochopených pravd, nebo dokonce vložené cizí pravdy aby nás zmátli, protože každá duše ví vše a ví, že každý vtělení je dar který si vybrala.
Vaše Xariska Vědma Terapeutka   www.xariska.cz