Rodina, poznání její pravé hodnoty

Myslíte si, že by se měl uzdravit nebo změnit svět?
Tak se zaměřte na uzdravení samu sebe a své rodiny. Tím přispějete k uzdravení celého světa.

Bylo postupně v zákulisí a v tichosti po generace pracováno na tom, aby se svět ocitl v chaosu. Dnešní doba ale je ve vysokých vibracích a dává nám velikou sílu vše změnit.
Žádné stávky či pohledy do světa. Největší síla je v nás a našich rodinných vazbách. Když se uzdraví ten základ, pak se uzdraví celý svět.
Uzdravte sebe a zaměřte se na své vlastní rodiny. Zahoďte za hlavu všechny předsudky a veřejné pravdy. Ty pravé pravdy najdete ve svých srdcích. Až se probudíte ze spánku, ve kterém se většina ocitá, budete jen zírat jak jednoduché je tento náš svět vyléčit. 

Taky si myslíte, že v rodině jsou nejdůležitější děti? Že děti by se měli před manželem upřednostnit?
A co když vám řeknu, že to je pouze naučený, převzatý omyl. Že ta pravda je úplně jinde. Už jste slyšeli, nebo jste se snad ztotožnili  s názorem, že dítě potřebuje víc matku než manžel manželku? To je omyl dnešní doby, dítě potřebuje zdravou rodinu. Takže matka s otcem by měli být stavební kámen rodiny, na kterém by dítě mohlo zdravě vyrůst a s pevnými kořeny si postavit svůj zdravý život. 

Když žena upřednostňuje své děti před partnerem, často si pak partner hledá nové zázemí, takové, kde bude plnohodnotným mužem. Žena pak často musí převzít v životě roli, kde zastává obě role, jak ženy, matky tak muže, otce, takže se stává ještě více nestabilní ve svém já.  Vesmír je ale moudrý a na všechno vždy najde zrcadlení. Takže se narodila například střídavá péče.  Nebudu zde rozebírat střídavou péči co to nese dítěti, zaměřím se na celek. V celku je to tak, že když matka zůstane sama s dítětem, často pak dítě nahrazuje roli otce, partnera. Je to velice nezdravé pro obě strany, dítě znemožňuje najít si plnohodnotného partnera a matka často znemožňuje dítěti zdravý vstup do role partnerů. Proto je zde také termín mamánci. V těch vnitřních energiích totiž matka se upla na své dítě a vlastně nepotřebuje partnera a to i když hlavou říká, že by ho chtěla, nechtěla, protože ona ho nalezla ve svém dítěti a zde tento "problém" střídavá péče přináší prozření. Matka najednou má své dítě pouze napůl. Má více času být sama se sebou a uvědomění, že jí dítě nepatří je mnohem blíže. Zamyslete se maminky, které máte střídavou péči a hledáte duchovní důvod, proč zrovna vám se to děje. 

Když ve své praxi koukám do pozadí rodin, vidím že dítě by se mělo pohybovat mezi nohy obou rodičů, kteří stojí při sobě, jakmile dítě povyroste, postaví se vedle svých rodičů, NE MEZI NĚ, ALE VEDLE.  Vídám to tak, že když je to batole, drží ho matka na prsou, jakmile už ale dítě se začne batolit, odloží  ho matka na zem, uvolní svou srdeční čakru opět celou svému partnerovy a dítě je v bezpečí mezi nohy obou rodičů, batolí se a leze střídavě mezi nohy svých rodičů. Brzo po té, co začne chodit se sám postaví vedle svých rodičů, matky ale mají tendenci ochranářsky ho vzít a popostrčit ho mezi a tím narušují vztah sebe s partnerem. Protože dítě pak nedovolí srdečnímu propojení obou partnerů bez narušení, které dítě mezi nimi přináší. 

Napíši to ještě trošičku jinak. Když se partneři rozhodnou být rodiči, tak  si řeknou  CHCI DÍTĚ, CHCEME DÍTĚ. Jenomže dítě není, nikdy nebylo a ani nebude jejich. Ve skutečnosti je to o tom, že by si měli říci něco jako, JSME PŘIPRAVENI PŘIJMOUT NOVOU DUŠIČKU, A BÝT MU PRŮVODCEM, UČITELEM ZDE NA ZEMI.  Ve skutečnosti totiž, dušička našich dětí je zda sama za sebe, má svůj plán duše, ano tento plán je propleten i s ostatními dušemi, zejména s rodiči, ale tato dušička nikomu nepatří, ani jeho rodičům. Rodiče se stávají učiteli a pozemskými průvodci, měli by ho naučit jak žít zde na zemi, zde ve hmotě. Jak žít ve hmotném těle. Takže tím se dostáváme opět k jednomu dnešnímu trendu. Trendu, že dušičky dětí jsou uvědomělejší než my dospělí a tudíž výchova je dnes vlastně skoro žádná. Tohle je opět ale mimo rovnováhu. Duše dětí jsou uvědomělé, ale rodiče by je měli usměrňovat a učit žít ve hmotě a v této době zde na zemi. Děti by měli být učeni, kde jsou hranice, že jim nepatří celý svět, že to koťátko brečí, protože ho to bolí, že .... Na jednu stranu bychom své děti měli učit, že všechno je možné, na druhou stranu ale že jsou tu i jiní a měli by se naučit žít v harmonii se všemi z okolí. 

Celé pokolení rodů by mělo býti uzdraveno, začněte s tím u své rodiny. V zásadě je to velice jednoduché. Když postavíme členy rodin k sobě, tak jak by měli být vnímáni, tak je to vždy tak, že nejstarší jsou uprostřed a z prostředka na okraje se staví mladší generace. Takže ty mladší by se měli starat o ty starší, ty starší by jim měli dát pocit stability a zázemí. Nevím zda to dobře vysvětluji. Zkuste se podívat jak to fungovalo kdysi dávno a třeba sami pochopíte jak by to pro zdravý vývoj dětí a celého světa mělo vypadat. 

Doporučuji k tématu si přečíst také článek :  MATEŘSTVÍ, MATKA

Toto téma je velice obšírné, ale nějaký základ jsem snad napsala. Přeji všem, aby jste došli ke svému pochopení a tu pravou pravdu jste dokázali najít ve svých srdcích. 

Vaše Xariska vám v tom žehná a přeje radostnou a lásky plnou cestu k samu sebe a ke své rodině.

Jen napíši ještě dodatek. Zde jsem popisovala, jak by to mělo být pociťově, energeticky. Samozřejmě, když jste spolu, dítě držíte za ruce a je mezi vámi, jako na obrázku, ale energeticky je stále vedle a partneři u sebe.  Jsou dva pohledy, jeden je ten v energiích, vnitřní a druhý je ten vnější, na pohled zjevný. Já píši o těch vnitřních věcech.