Rovnost přátelství

05.10.2018

Přátelství je rozhodujícím faktorem a základním faktorem všech dobrých vztahů.

Každé přátelství by mělo být postaveno na rovnosti se vzájemným respektem, úctou a zájmem. 

Mezilidské vztahy jsou alfou a omegou našich životů. Skrze druhé, poznáváme sami sebe. Skutečné přátelství ať už je to ve vztahu partnerském, mileneckém, rodinném, přátelském či jiným, odolává zkouškám a těží z nich.  V každém vztahu je určité partnerství. Někde je citelné, že se snažíme partnerství potlačit či je potlačeno, jinde je partnerství neuvědomělé, ale když se zamyslíte, v každém vztahu by mělo být zakotveno zdravé partnerství. 

Proč je nejvíce vnímatelná tíha přátelství v pokrevních vazbách? Ano hraje tu roli i karma, ale ta je všudypřítomná. Krev nepopřete, matku, otce, sourozence či své děti můžete na nějaký čas odstřihnout ze svého života, ale stále jsou a budou součástí vašeho života. Můžete se rozvést, můžete opustit přítele, ale svou krev nevyměníte.  V rodinných vazbách na každého nejvíce působí to co je spojuje a často ve hmotě se to projevuje rozdělením. Vezměme si takovou výchovu dětí. 

Často ve své praxi vídám, jak se lidé snaží nedělat "chyby" svých rodičů. Často mi lidé v praxi říkají, že oni své děti vychovávají úplně jinak. Ve skutečnosti je to ale velice vzdálená pravda. Ano dělají to na povrchu jinak, ale protože sami nepochopili proč rodiče dělali to co dělali, sami často nesou v sobě zlobu či nějaké odmítnutí svých rodičů, tak přesto že se snaží a často se i chovají jinak, výsledek bude jednou stejný. Je to opakování stejných nepochopených rodových vzorců. Jenomže výsledek bude zjevný až za několik let. Nejednou jsem měla v praxi babičky, které si postěžovali, že přesně to co jim se zrcadlí přes vnoučata či dospělé děti, přesně tomu se celý život chtěli vyvarovat, protože se to v jejich rodině děje po generace, mysleli si, že když změní výchovu a dají svým dětem to co ony neměli, že se to nemůže opakovat. Omyl, neudělali to co se od nich ve skutečnosti chtělo. Následovali svůj mozek, své strachy více než své srdce a svou duši. Nepochopili vazby, které je k tomu vedou.

Čas od času ke mě přijde někdo, kdo chce úplně odstřihnout ze svého života někoho ze své rodiny, protože se dotyčný nechová v souladu s představy toho dotyčného. Jasně, je to cesta, ale nic neřeší. To co vás měl naučit ten kterého odstřihnete a je jedno z jakého důvodu, tak vás to naučí někdo jiný a mnohdy bolestivěji. Pokud si myslíte že odstřihnutím například vaší matky od jejích vnoučat je správné pro výchovu vašich dětí, co asi sami sobě do budoucna způsobujete? 

Některé rodinné vazby jsou opravdu vyhrocené. A ano občas, ale opravdu jen velice zřídka kdy je lepší pro všechny dotyčné se na nějaký čas stáhnout, aby člověk nabral sílu, něco ve svém životě srovnal, ale pokud toto uděláte bez nápravy, pak je to cesta do pekel. O jaké nápravě je tu řeč? O pochopení, odpuštění, přijetí. 

Zpátky k našemu přátelství :-) 

Skutečné přátelství odolává zkouškám a těží z nich. 

Ve všech vztazích bývají nevyslovené dohody. Tyto dohody vznikají mimo jiné hlavně skrze názory, které si každý dle svých vzorců duše  dělá.  

Naše postoje a pohledy jsou nejvíce ovlivněné našimi zápisky duše. Pokud tyto zápisky své vlastní duše neznáme, pokud neznáme sami sebe, pak tyto zápisky řídí v tichosti naše reakce. Když poznáme sami sebe, když víme proč reagujeme jak reagujeme, když víme na co si u nás máme dáti pozor, na co se u sebe zaměřit, pak nás naše nevědomé pochody nepřekvapí ani poslepu nedovedou do pastí. 

Mluvíme-li o přátelství jako takovém, mezi kamarády, kamarádkami. Tak tam si často vybíráme dle momentálních potřeb a našich přání. Naše přátelství, naše okolí nás může podporovat a nebo naopak stahovat. Už asi víte, že je přítel a přítel :-) Kolik máte přátel? A kolik z nich jsou ti, kteří vás v nouzi neopustí? Kolika z nich vy sami důvěřujete? Já osobně mám pár přátel, znám jejich pochody a vím, že mnohým a to i když je jich jen pár bych své největší tajemství nesvěřila. A jsem vděčná za svou rodinu, přesto, že i tam jsou ty vazby karmické, jako u každého. A jsem vděčná za ty přátelé, kteří mě milují, respektují, nesvazují a nechtějí v dobré víře předělat :-). Ty jenž se tváří jako přátelé, ale přitom chtějí hlavně těžit, se v mé blízkosti moc dlouho nezdrží. 

Každý máme svoje pochody, každý máme nějaké své vzorce chování. A je na nás jaké přátele si do svých životů vpouštíme, jakým se svěřujeme a jakým dovolíme aby nás ovlivňovali natolik, že měníme své krůčky. Všechno nás ovlivňuje a přátelství ať už je to pevné či ledabylé, nás ovlivňuje taktéž. Vzpomeňte si kolikráte jste udělali něco, jen díky svému přátelství? Zkuste si uvědomit, kolikráte jste si třeba jen v duchu sami pro sebe napsali nějaký program, že tak to chcete mít také či naopak tohle vážně ne :-) 

Každý vztah má vazbu přátelství. Buďte bdělí a snažte se v každém vztahu udržet rovnocenné, plnohodnotné a svobodné přátelství. Nezapomínejte, že umělé sluníčko nikoho zdravím neudělá, a že občas musí přijít déšť či bouřka, aby mohlo vysvitnou přirozeně krásné a teplé sluníčko, které svou energií obdarovává každého. 

Mějte také na paměti, že tak jak se v jakémkoli svazku cítíte vy, takové energie vnášíte do přítomného okamžiku a že nic co žádá o svou pozornost, samo nezmizí. 

Tímto vás srdečně zvu na seminář, kde zpracováváme v tvořivé                a podporující náruči celé skupinky své témata.