Už nejsem ne-mocná, už vím jak nad nemocí zvítězit

31.03.2018

Tento článek vznikl díky jednomu dotazu od jedné mé klientky. Zeptala se mě, proč ještě nedokáže mít nemoci pod kontrolou, tak jako jiní. :-) Jen dodám, že tento článek hovoří o běžných nemocech, ne o těch vážných, to je jiná kapitola života. 

Ano hned je tu několik odpovědí co se nabízejí. Například, proč sebe přirovnávat s druhými, když jsme originál a jedineční. Proč věříme, že co je vhodné pro druhé, je vhodné i pro nás a hlavně proč sami sebe degradujeme a myslíme si, že někdo jiný je dál, že dokáže něco víc než my atd. Nu ale já se zaměřím trochu jiným směrem a to tím, že není všechno takové jak se zdá :-D , to také není novinka že :-D

Je to už hodně let zpátky, co jsem si naivně a dnes vidím, že hlavně egem myslela, že jsem přišla na něco geniálního. Že jsem zvítězila a pochopila něco, co mě dělá silnější, zdravější.... Jenomže až čas ukázal jak hodně jsem se mýlila.

Kdysi jsem došla do bodu, kdy jsem si uvědomila, že síla myšlenky je nejsilnější mocí. Že stačí změnit naše vnitřní nastavení a svůj život máme dokonale pod kontrolou, ale netušila jsem, že k tomu aby to fungovalo, máme i dnes jako lidstvo pramalé zkušenosti a vědomosti, stále žijeme v zajetí domněnek. :-)

Došla jsem do bodu, kdy jsem více jak 4 roky nebyla vůbec nemocná. Dokonce jsem nepoužívala ani žádné bylinky ani nic, úplně mě stačilo mít pod kontrolou své vnitřní nastavení, které mě udržovalo dokonale zdravou. Bylo jedno zda kolem mě měli nějaké bacili, já byla odolná vůči všemu, tak to opravdu bylo. Až do jednoho dne, kdy jsem onemocněla, byla jsem nemocná cca 3 měsíce a to takovým způsobem, že to nikomu nepřeji prožít. Dokonce jsem šla i k lékaři aby pomohl, protože bylinky ani myšlení nic nepomáhalo, vystřídala jsem troje antibiotika, ale ani ta nezabírala. Zabralo pochopení, že mám změnit své vnitřní nastavení, protože své tělo činím slabé.


Zapomínáme na rovnováhu. I zde jsem byla mimo rovnováhu, byla jsem v protipolu toho být nemocná. Naše tělo je chytré a když je nuceno občas s nějakým virem zabojovat, tak se tím vlastně trénuje být odolnější a to nejen co se nemocí týká, ale na všech frontách a moji drazí mi teď dodávají i na frontách o kterých zatím nemáme ani tušení že jsou. 

My lidi jsme zvláštní, jsme mladý, jsme jako děti, stále si tvoříme domněnky a i když to už někteří z nás popírají, stále si myslíme, že jsme páni a přitom se POUZE UČÍME.  Nejsme tu abychom něco dokázali, abychom někam došli, ale abychom se učili. 


Když odbočím teď od nemocí, tak to docela často vídám u lidí, kteří nezajdou do mé praxe, protože oni nepotřebují, oni si pomůžou sami. Nic proti tomu nemám, ale u těch o kterých píšu je za tím vším ego, myslí si, že jsou něco víc, že nepotřebují už nikam chodit a přesto rostou. Ano i oni rostou a jednou pochopí a něco ve svém nitru v tomto změní, vždyť všechny cesty vedou do sebe a to i ty , které jsou pod vlivem ega, přesto, že se tváří jako by už Ego bylo opanováno :-) 

Také jsem nějaký čas věřila, že mi stačí podpora těch nejbližších, hlavně mojí maminky, která je také terapeutka. Nu ale nakonec mi moji drazí do cesty přivádí ty, kteří jsou pro můj vývoj jako jarní rosa na vysušenou trávu v období sucha. I já už vím, že čas od času zajít k někomu pro INDIVIDUÁLNÍ radu, podporu či pomoc je velice léčivé a přínosné pro můj celkový vývoj. Ano, jak už jsem často řekla, roky nečtu knihy, nevzdělávám se pomocí videí, knih atd., protože by mě to ovlivňovalo negativně bych do sebe brala všeobecné pravdy druhých lidí a v mém případě by mě to brzdilo.  O tom nemluvím, přesto se nebojím přijmout konkrétní pomocnou radu, ruku, která je cílená  konkrétně pro mě, dle mých individuálních potřeb. 


Nikdo nejsme dokonalý a ani nemůžeme být, jak už jsem psala, nejsme tu abychom se stali dokonalými, jsme tu  PRO UČENÍ SE. 

Všechny vás miluji a dodám jen, milujte svou individualitu, zůstaňte originály. Vaše Xariska